Sebekritika není sebereflexe. Ty můžeš být sebereflektivní člověk, který se učí z toho, co dělá, aniž by ses neustále zpochybňoval/a. Dokud bude tvoje potřeba seberozvoje a růstu vycházet z pocitu, že takhle, jak jsi, nejsi dost, a že se musíš ještě "zlepšit", nic se nezmění.

To, že nejsi dost dobrý/á tak, jak jsi, je konstrukt mysli, který vznikl kdysi v dětství.
Teď už ale nejsme děti. Nemusíme tento vzorec nadále žít.

Tvoje mysl není proti tobě ani se ti nesnaží ublížit. Pokud jsme se nikdy nevěnovali zkoumáním svých myšlenek, pak je naše mysl nekultivovaná zahrada zarostlá plevelem. Když ale víme, jak o ni pečovat, můžeme vytrhat plevel, vytvořit prostor pro slunce a začít tam pěstovat to, co chceme.